"Členství v NATO je skutečnou zárukou naší bezpečnosti. Jsem hrdý, že i díky naší armádě jsme velice platným členem a aktivně přispíváme ke kolektivní obraně," řekl předseda vlády a zmínil, že v posledních letech probíhá významná modernizace armády. Válka na Ukrajině podle něj ukazuje, že o bezpečnost se musí pečovat a do modernizace je nutné investovat.

Pozornost, kterou premiér a jeho vláda Armádě ČR, respektive obraně vlasti, věnuje, ocenil 1. náměstek ministryně František Šulc. Tuto podporu označil za naprosto nezpochybnitelnou, úctyhodnou a v dnešním světě, kvůli vysoké míře nejistoty, za naprosto nezbytnou. "Nejde jen o výdaje ve výši 2 procent HDP na obranu, ale i o podporu zásadních modernizačních projektů, jako je pořízení nových letounů F-35, které mají mít domovskou základnu právě v Čáslavi," konstatoval Šulc.

21. základna taktického letectva je vybavena 14 nadzvukovými víceúčelovými letouny JAS-39 Gripen, které v roce 2005 nahradily sovětské MiG-21. Na švédských strojích budou čeští piloti létat až do roku 2035, kdy je nahradí 24 amerických letounů 5. generace F-35.

Stěžejním úkolem základny je zajistit obranu a suverenitu vzdušného prostoru ČR a příhraničního prostoru sousedních států v rámci integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO. S letouny L-159 ALCA přispívají do tzv. Národního posilového systému protivzdušné obrany.

Pohotovost drží dvojice letounů JAS-39 Gripen po celý rok, 24 hodin denně. Pokud je vyhlášen signál ke vzletu, musí hotovostní letouny vzlétnout nejpozději do 15 minut. Znamení k ostrému vzletu, tzv. Alpha Scramble, vyhlašuje Mnohonárodní operační středisko vzdušných sil CAOC (Combined Air Operations Centre) v německém Uedemu. "Nejčastěji startujeme k nekomunikujícím letounům či letounům v tísni. Ročně se jedná zhruba o desítku zásahů," prozradil velitel základny brigádní generál Jaroslav Tomaňa.

Čáslavští jsou také pravidelně nasazováni v zahraničí v rámci mise Air Policing, kdy zajišťují ochranu vzdušného prostoru spojencům bez vlastního stíhacího letectva. Naposledy byli vysláni v roce 2022 do Pobaltí, kdy za půl roku uskutečnili téměř čtyři stovky letů včetně více než 40 ostrých k "němým" strojům. Tuto misi označili za dosud nejnáročnější v historii AP. Aktuálně se podílí na ochraně vzdušného prostoru Slovenska, které v závěru srpna 2022 ukončilo provoz ruských bitevníků MiG-29 a první dvě nové stíhačky F-16 převzalo teprve před několika dny.

Pro premiéra dnes byla připravena ukázka tzv. Tango Scramble, tedy signálu k cvičnému vzletu. Delegace Petra Fialy si rovněž zblízka prohlédla oba typy strojů v hangáru H5, kde se technici věnují přímé údržbě a provádějí i složité opravy a předepsané práce na letounech.